Hmyz 2023

Zpracoval: RNDr. Petr Fořt, CSc. 21.5.2023 copyrights

Fakta pro causa „Hmyz ve výživě člověka“

1.zdroj: https://bezpecnostpotravin.cz/role-hmyzu-ve-vyzive-cloveka/

Role hmyzu ve výživě člověka (9. 3. 2021 od: www.viscojis.cz)

Celosvětově konzumuje hmyz na 2,5 miliardy lidí. Již od pravěku byl hmyz běžnou součástí jídelníčku lidské populace. Postupem času byla entomofágie ovlivněna kulturními zvyklostmi a náboženstvím až došlo k jejímu potlačení. V současnosti je hmyz běžně konzumován v asijských zemích, Africe a Latinské Americe, ale mimo ně je to sporadické. Přesto celosvětově hmyz konzumuje na 2,5 miliardy lidí.

Pozn.dr.PF: Obávám se, že údaj o 2,5 miliardy konzumentů hmyzu je nekorektní. Přinejmenším však chybí odkazy na evidenci.

S postupem času a zvyšující se lidskou populací klesá schopnost planety populaci uživit a entomofágie se dostává i do oblastí, kde to nebylo běžné.

Pozn.dr.PF: Chybí seriózní, ověřené informace, tvrzení je spekulativní.

A předpokládá se, že hmyz bude tvořit podstatnou část potravinářského trhu jako alternativní zdroj bílkovin k potravinám živočišného původu. Jedlý hmyz nabízí srovnatelnou alternativu běžných živočišných bílkovin, navíc má menší ekologický dopad ve srovnání s konvenční živočišnou výrobou.

Pozn.dr.PF: Další spekulace, poplatná pokryteckému pochlebování direktivě, prezentované (marně) Green Deal v rámci EK (EU). Nejde o nic jiného než donutit populaci vzdát se masa, jehož produkce je obviněna z klimatické změny. To je naprostý nesmysl. V dalším textu snad nezapomenu připomenout stávající ceník „hmyzích produktů“.

V současnosti se hmyz konzumuje v evropských zemích spíše jako zpestření jídelníčku (např. mravenci v čokoládě ve Francii), lahůdka pro gurmány (hmyzí restaurace v Paříži, Londýně a dalších lokalitách).

Pozn.dr.PF: Po celém světě se najdou extrémy (např. v Japonsku ryba Fugu) což c nedokazuje důležitost tohoto potravinového zdroje.

Další text upravil PF s ohledem na nutné zkrácení textu a nelogičnost původní formulace. Jde o nutriční (výživový) význam jedlého hmyzu, které se výrazně liší v závislosti na použitém druhu. V rámci jediného druhu se mohou hodnoty podle stádia metamorfózy. Obsah energie závisí na obsahu tuku, kdy larvální stádia a kukly obsahují víc tuku než dospělci. Také jde o to, zda se hmyz konzumuje čerstvý nebo sušený.

Pozn.dr.PF: Předpokládám, že to je jasné i laikům. Budu rovnou pokračovat připomínkami k původnímu textu, popisujícími náklady na produkci. Podle tvrzení autorů článku je produkce 2x efektivnější než produkce kuřat a 12x v případě skotu. To nejdůležitější z tohoto článku? Jeho autoři nás velmi intenzivně přesvědčují, že musíme počítat s tím, že konzumace hmyzu bude brzy základní součástí výživy.

Podle FAO 2019 existuje mnoho dobrých důvodů proč přijmout hmyz jako zdroj potravy. Je bohatý na bílkoviny a obsahuje zdravé nenasycené mastné kyseliny, vitamíny a minerály. Příznivá je ekologická stopa. Například prasata produkují desetkrát až 100krát více skleníkových plynů na kilogram tělesné hmotnosti než stejné množství moučných červů.

Alergenicita

Jedlý hmyz představuje „určité“ (?) riziko pro alergiky

2.zdroj: https://www.ecarf.org/en/edible-insects-pose-some-risk-to-people-with-allergies/

Proteiny s alergenním potenciálem

Hmyz obsahuje bílkoviny podobné těm, které se nacházejí u měkkýšů a korýšů, proto po jejich konzumaci se mohou objevit alergické reakce. Zdá se, že proteiny v moučných červech mají strukturu podobnou těm v krabech a krevetách (Broekman 2016, University of Utrecht, Netherland).

Prevalence alergických reakcí však dosud není známa. Nedávná studie z Thajska odhaduje, že je to téměř 13 % konzumentů, většinou jde o astmatiky a alergiky na pyly (Chomchai 2020). Výsledky nejsou reprezentativní, protože online průzkumu, který provedla Mahidol University v Bangkoku (viz autor výše), se účastnilo jen 140 osob. 

Pozn.dr.PF: Je jasné, že jsou nezbytné seriózní studie. Až dosud FAO hovoří o tom, že a to je neuvěřitelné, že „riziko alergie při konzumaci hmyzu je spíše nízké“.

3.zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8165055/

Curr Allergy Astma Rep. 2021; 21(5): 35. doi: 10.1007/s11882-021-01012-z PMCID: PMC8165055 PMID: 34056688

Alergeny z jedlého hmyzu: Křížová reaktivita a účinky zpracování

Byly popsány alergické reakce na různé druhy hmyzu a zkřížená reaktivita s korýši a inhalačními alergeny (nové IgE-vazebné proteiny). Zpracování a druh hmyzu může ovlivnit rozpustnost a imunoreaktivitu alergenů a je možné, že chemická nebo enzymatická hydrolýza v některých případech ruší imunoreaktivitu. Dostupné informace o alergenicitě jedlého hmyzu jsou stále velmi omezené. Mohou zkříženě reagovat s jinými potravinami jako jsou např. korýši a také s inhalačními alergeny bezobratlých (roztoči). . Existuje velká potřeba údajů pocházejících ze studií založených na subjektech s potvrzenou alergií na jedlý hmyz.

4.zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8165055/

Curr Allergy Astma Rep. 2021; 21(5): 35. doi: 10.1007/s11882-021-01012-z PMCID: PMC8165055 PMID: 34056688

Proteiny s alergenním potenciálem

Hmyz, který je nově schválen jako potravina, obsahuje bílkoviny podobné těm, které se nacházejí u měkkýšů nebo korýšů. Proto se při jejich konzumaci mohou objevit i alergické reakce, to vysvětluje Sereina de Zardo ze Švýcarského alergologického centra v Bernu (Kündig, 2017). Zdá se, že proteiny v moučných červech mají strukturu podobnou těm v krabech a krevetách (cit.: Broekman, 2016). Lidé s alergií na krevety musí být o potenciálním nebezpečí informováni (cit.: Henrike Broekman z Utrechtské univerzity v Nizozemsku). Prevalence alergických reakcí na hmyz není dosud známa. Nedávná studie z Thajska odhaduje, že hmyz při konzumaci vyvolává alergické reakce u téměř 13 ze 100 lidí. Konzumace jedlého hmyzu může vést k alergickým reakcím zejména u lidí s astmatem, sennou rýmou nebo alergickými kožními vyrážkami (Chomchai, 2020). Tyto výsledky však nejsou reprezentativní, protože online průzkumu, který provedla Mahidol University v Bangkoku, se zúčastnilo pouze 140 lidí. To je důvod, proč Summon Chomchai a jeho tým doporučují, aby byly provedeny studie s více účastníky, aby bylo možné pomocí testů potvrdit podezření na alergie. Až dosud Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství odhadovala, že riziko alergie při konzumaci hmyzu je „spíše nízké“.

5.zdroj: https://food.r-biopharm.com/news/edible-insects-delicacy-or-allergy-risk/

Potravinová alergie na hmyz byla hlášena u různých druhů hmyzu, jakými jsou např. bourec morušový, moučný červ, housenky, saranče, kobylka, cikáda a včela. Jelikož hmyz a korýši (např. krevety a krabi a raci) patří do čeledi členovců (mají exoskelet a segmentovaná těla) a alergie na korýše jsou relativně běžné a potenciálně závažné, zkřížená reaktivita hmyzích proteinů s proteiny korýšů je možná primární obavy z potravinové alergie.

Proteiny tropomyosin a argininkináza byly identifikovány jako hlavní alergeny u hmyzu. Tyto dva proteiny jsou známé jako spouštěče alergií na korýše a měkkýše a na roztoče domácího prachu. Přitom techniky tepelného zpracování a proces trávení nevylučují alergenicitu hmyzích proteinů. Důležité však je, že relativně vysoké ceny znamenají „ředění“ například sójou nebo pšenicí, což opět zvyšuje riziko alergických reakcí.

Další možná rizika

Mikrobiální kontaminace je reálná, protože hmyz je přenašečem patogenů. Proto je třeba vzít v úvahu riziko kontaminace potravinovými patogeny (např. Salmonella spp. nebo Escherichia coli, produkující Shiga toxin) zejména v „syrovém“ stavu jedlého hmyzu. 

Pozn.dr.PF: Tato připomínka je téměř bezpředmětná v případě, kdy jsou hmyz a červi dostatečně tepelně zpracování, ale pozor - jistotu bych neměl při sušení mrazem.

Použití léků, jako jsou antibiotika, hormony nebo jiné chemikálie: chovatelé v Evropě poukazují na to, že hmyz byl dosud chován bez použití antibiotik, hormonů nebo jiných chemikálií, ale nejsou výsledky kontrol, takže neexistují zvláštní hygienické požadavky na potravinářský hmyz, např. na schválení a identifikaci pro společnosti, vyrábějící a zpracovávající hmyz (rok 2022).

Jak se jedlý hmyz podává?

Jsou to mrazem sušené (lyofilizované) přípravky moučného červa nebo cvrčků a to vcelku nebo v prášku. Producent údajně musí odstranit nohy a křídla, aby se snížilo riziko zácpy. Dále formy produktů:

Mouka: práškový, lyofylizovaný hmyz (např. cvrččí mouka)

Burger: placičky, vyrobené z hmyzí mouky (z moučných červů nebo cvrčka domácího)

Proteinové tyčinky, obsahující hmyzí prášek (obvykle cvrčci domácí)

Těstoviny: těstoviny z cereální mouky, obohacené hmyzí moukou (cvrčci domácí nebo mouční červi)

Chléb: chléb pečený s hmyzí moukou (většinou cvrčci domácí)

Svačiny: lupínky, čipsy nebo snacky z prášku z hmyzu a dalších přísad

Pozn.dr.PF: Připomínám, že až dosud jsem se setkal pouze z některými druhy výše zmíněných produktů, ale navíc také s balenými, mrazem sušenými cvrčky a sušenými moučnými červy. Dále je důležité zmínit, že v řadě případů jsou uvedené druhy potravin spíše jen hmyzem a ponravami „fortifikovány“ (je přidán přibližně 5-15 %), tuším, že stejně tomu je v případě „hmyzího proteinu v prášku“ (pro sportovce).

A co potraviny, které „tajně“ mohou obsahovat hmyz?

Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) vydal příručku „Food Defect Levels Handbook“ s podrobnými přijatelnými úrovněmi kontaminace potravin ze zdrojů, jako jsou červi, třásněnky, fragmenty hmyzu, „cizí hmota“, plísně, chlupy hlodavců a výkaly hmyzu a savců. Uveden je jak zdroj závady (předsklizňová infekce, zamoření při zpracování, kontaminace při zpracování atd.), tak i význam (estetický, potenciální zdravotní riziko, poranění úst/zubů atd.). 

CHITIN

Zdroj 6: https://cedmohub.eu/cs/na-socilnch-stch-se-nepravdiv-tvrzen-o-tom-e-jst-hmyz-je-nebezpen-nebo-obsahuje-chitin/

Ladka MORTKOWITZ, AFP Německo, AFP Česká republika, AFP Kanada

Mnoho organismů včetně hmyzu, hub, kvasinek či řas obsahuje molekulu zvanou chytin. Tisíce českých uživatelů sociálních sítí však v lednu šířily příspěvek tvrdící, že kvůli chytinu je hmyz pro lidi nestravitelný a že ohrožuje lidské zdraví, mimo jiné protože slouží jako výživa pro rakovinu a jiné choroby. Tato dezinformace kolovala v online prostoru již v minulosti a znovu získala na popularitě po rozhodnutí Evropské komise schválit dva nové druhy hmyzu jako potraviny pro EU, a to za specifických podmínek použití a označení.

Odborníci agentuře AFP sdělili, že i když chitin nemusí být při konzumaci zcela stráven, neznamená to, že je pro člověka škodlivý. Potvrdili také, že podle aktuálních informací není chitin považován za karcinogenní.

Přezkoumání důkazů nepoukazuje na spojitost mezi chitinem a rakovinou, tvrdí odborníci 

Chitin je po celulóze druhým nejběžnějším polysacharidem vyskytujícím se volně v přírodě. Je součástí například exoskeletu hmyzu, ale můžeme jej najít také u korýšů, hub, bakterií, kvasinek či řas. Lze jej používat jako hnojivo či přísadu do potravin, a využívá se i pro lékařské účely.

Podle odborníků nepotvrzuje vědecká literatura o chitinu tvrzení, že by tato látka mohla u lidí vyvolat náchylnost k rakovině. Onkologický ústav „Prof. Dr. Ion Chiricuță“ z Kluže-Napoky (IOCN) zaslal agentuře AFP analýzu několika studií o chitinu a jeho derivátech, v níž uvedl, že byly v posledních desetiletích „intenzivně studovány“ a bylo prokázáno, že jsou biokompatibilní s biologicky odbouratelné, málo toxické a mají malý potenciál vyvolat imunitní reakci. Studie z roku 2015, kterou ústav cituje uvádí, že chitin lze využít při léčbě rakoviny „jako prostředek pro doručení léků proti rakovině na konkrétní místo a má antiproliferační účinek, neboť snižuje životaschopnost buněk“. IOCN však dodal, že „v budoucnosti je třeba provést studie, aby bylo možné konkrétně stanovit potenciál chitinu v onkologické léčbě, ale také možné účinky této sloučeniny coby součásti lidské stravy.“

Německá společnost pro výzkum rakoviny (DKG) v odpovědi na žádost agentury AFP z 12. září 2022 uvedla: „Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) ani Světový fond pro výzkum rakoviny (WCRF) neklasifikují konzumaci hmyzu a chitinu jako karcinogenní. Prvotní vyhledávání vědeckých studií o rakovině a konzumaci chitinu v databázích PubMed a Embase nenašlo žádné důkazy o možné souvislosti.“

Mluvčí Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) Edward Bray nám v e-mailu 3. února sdělil: „Při posuzování žádostí o uznání hmyzu jako potraviny zatím nebyly vzneseny žádné obavy ohledně genotoxicity nebo rakoviny.“ 

V roce 2010 úřad EFSA označil chitin za bezpečnou přísadu do potravin, a to za přesně stanovených podmínek použití při navrhovaném množství spotřeby.

Evropská komise povolila v lednu 2023 používání produktů z dvou nových druhů hmyzu díky tomu, že je úřad EFSA označil za „bezpečné v mezích navrhovaných metod použití“. Jedná se o odtučněný prášek z domácích cvrčků a o moučné červy. Obě zprávy EFSA dospěly k závěru, že s vyloučením potenciální alergenity je „NF (nová potravina) při navrhovaném použití a míře použití bezpečná“. 

Vědecký panel EFSA považuje chitin za nerozpustnou vlákninu, u které se nepředpokládá, že by byla v tenkém střevě člověka v nějaké významné míře trávena. To neznamená, že je tato látka pro lidské zdraví nebezpečná.

Mareike Janiak, první autorka studie o enzymech rozkládajících chitin publikované v roce 2018 v časopise Molecular Biology and Evolution, uvedla, že savci neprodukují enzym, který by dokázal chitin rozložit. To neznamená, že by hmyz nemohl být zpracován ve střevech. Janiak přirovnala chitin k celulóze, která tvoří buněčné stěny mnoha rostlin a kterou lidské tělo také není schopné rozložit. Nerozpustná vláknina je pro zdraví prospěšná.

Savci jsou schopni jíst hmyz 

V příspěvcích se také uvádí, že hmyz obsahuje „metamorfní steroidy, zejména ekdysteron“, což „není potrava pro savce“. Ekdysteroidy jsou skupina steroidních hormonů, vyskytujících se u členovců (bezobratlých živočichů s exoskeletem), které regulují jejich vývoj včetně shazování kůže a rozmnožování. Ekdysteron se může používat jako prostředek zvyšující sportovní výkonnost a bylo zjištěno, že zpomaluje růst buněk rakoviny prsu.

Dominique Bureau, profesor na katedře biologie zvířat na univerzitě v kanadském Guelphu, AFP v říjnu 2022 v e-mailu sdělil, že „prakticky všechny živočišné tkáně nebo potraviny budou obsahovat určité množství steroidních hormonů“. Bylo by prý proto zavádějící tvrdit, že ekdysteron musí nutně být škodlivý. „Mléko, maso, játra atd., všechno to obsahuje hormony,“ řekl. „Také potraviny rostlinného původu, jako je mnoho olejnatých semen a luštěnin, budou obsahovat prekurzory steroidních hormonů (např. fytoestrogeny, jako jsou izoflavony v sójových produktech),“ dodal.

S tím souhlasí i René Lafont, emeritní profesor biologického ústavu Paris-Seine na Sorbonně. V říjnu 2022 nám e-mailem sdělil, že tyto hormony jsou skutečně v malém množství přítomny v hmyzu, ale také v mnohem větším množství v rostlinách (fytoekdysteroidy), včetně těch, které se běžně konzumují v západních zemích, například špenát a quinoa. „Tyto sloučeniny nejsou pro člověka toxické, dokonce mají zajímavé anabolické a antidiabetické vlastnosti.“

Tvrzení, že hmyz není potravou pro savce, je podle Mareike Janiak „kategoricky nepravdivé“. Například myši a pásovci jsou podle ní savci, kteří se živí hmyzem, někteří z nich téměř výhradně. „Hmyzem se živí mnoho primátů, včetně mnoha malých opic (kapucíni, veverky, tamaríni, abychom jmenovali alespoň některé), tarbíků, šimpanzů, našich nejbližších žijících příbuzných,“ uvedla Janiak.